Historie

Tento článek popisuje jak nejstarší tak i novodobou historii obce.

Vznik obce a nejstarší události 

Název obce a uspořádání

Jméno obce je zřejmě odvozeno od zakladatele obce Hroznaty. Roku 1365 se uvádí Hroznetyn později Hroznětín.

Obec je svým půdorysem starodávná okrouhlice, na jejíž návsi stávaly domky. K obci patřila zvonička, kovárna, pazderna, kříž na návsi a kříž pod vsí (oba z roku 1876).

Hroznatín míval 12 gruntů:
   • 11/2 láník Říha Pospíšil s 51 měřicemi
   • 10 lánů po 34 měřicích
   • domek s 16 2/8 měřicemi
Roku 1659 zpustl lán Dočekalův.
Roku 1756 bylo v obci 13 gruntů a poddaným patřilo:
   • 517 3/8 měřic polí
   • 30 3/8 měřic pastvin
   • 8 ½ měřic zahrad
   • 142 3/8 vozů sena, rybník na 2 ¼ kopy, 9 komínů.
Roku 1790 bylo v obci 22 domů, 136 obyvatel.
Roku 1890 se počet zvýšil na 29 domů, 170 obyvatel (143 katolíků, 27 evangelíků), Čechů.
Roku 1900 bylo 30 domů, 167 obyvatel, katolíků mimo 27 evangelíků, Čechů.

První zmínky o obci

Roku 1365 Jan z Meziříčí své manželce Anně z Šternberka zapsal jako její věno i na ves Hroznatín, kterou téhož roku koupil společně s Rudíkovým od Jindřicha z Osové a manželky jeho Anny za 375 kop grošů.

Jindřich z Kravař jinak z Plumlova na Meziříčí zajistil r. 1420 Mikuláši Harrasovi a manželce Markétě věno 35 kop grošů ročním úrokem na Hroznatíně.

Jiří z Kravař na Meziříčí zapsal Mikuláši z Náramče a dědicům r.1447 ves Hroznatín, jež kdysi patřívala k meziříčskému statku, s lesy (Mládkovým, Vrbím, a Leštinou). Mikuláš ves neměl dlouho. Prodal a zapsal ji se vším příslušenstvím téhož roku Anně z Březníka, Matyáši z Náchoda a Březníka a dědicům.

Roku 1416 vyskytuje se Vachek Klučák z Hroznatína, jenž si koupil ve vsi Vilímovicích alodní dvůr od Filipa z Hodova. Roku 1447 Filip z Hroznatína prodal Janovi z Bochovic půl dvora ve Vilímovicích i s poddanými.

Od Matyáše z Náchoda přešla prodejem roku 1453 ves s osedlými i pustými domy a rolemi na Ondřeje Něpra z Oslavice na Pozďatíně, bratry jeho a dědice.

Z nichž Mikuláš Něpr r. 1497 vložil ku pravému dědictví Zikmundovi Valeckému z Mírova své dědictví: Pozďatín s tvrzí, Vlčatín, Hroznatín, Bochovice s lidmi platnými a neplatnými. Tak byla ves v letech 1453 – 1538 u Pozďatína. Posledního roku zapisuje Zikmund Valecký Smilovi Osovskému z Doubravice …ves Hroznatín, Pozďatín, tvrz s poplužním dvorem, ves Vlčatín a další zboží. Syny Smilovými byli Jaroslav a Burian, z nichž první dědil statek pozďatínský a připojil jej k svému Okarci. Jaroslav zemřel roku 1555 a Okarec obdržel bratr Burian, jenž jej prodal Oldřichovi z Lomnice. Od té doby až do roku 1881 byla ves u Náměště a od roku 1881 byla připojena k Batouchovicím.

Dne 27. října 1881 prodal hrabě Jindřich z Haugvic za 50.600 zlatých statek Batouchovice s vesmi Vlčatínem, Hroznatínem a Bochovicemi. Dle kupu přešla polovina statku na Ludvíka a Jindřicha Hellery, polovice na Adolfa Lieblicha.

Poddanské poměry

V roce 1750 u Batouchovic. K náměstskému fideikomisu patřily z okresu osady: Batouchovice, Hroznatín, Studnice (část) a Vlčatín.

Stálá činže činila u Hroznatína:
   • sv. jirského platu 9 zlatých 4 krejcary.
   • sv. václavského 16 zl. 42 kr.,
   • o vánocích 3 zl. 35 kr.,
   • ze šenkovny 2 zl., za pastvu 2 zl., za předivo 4 zl. 10 kr., 54 kuřat a 415 vajec.
   • obilný desátek 20měřic žita, 11 měřic ovsa.

Roboty:
   • ½ lánici robotovali 3 dny s 2 koni (neb s 2 voly),
   • ¼ láníci 3 dny s koněm nebo 1 ½ dne s 2 voly,
   • chalupníci z vrchnostenských polí 3 dny pěšky s 1 osobou,
   • podruzi ½ dne s 1 osobou

Později rolníci robotovali 3 dny týdně, domkaři 13 -26dní ročně. Výkupné dělalo 200 zl. a více.

Obecní pečeť

Na poddanské fasi z roku 1749 má nápis: „HROZNATIN“ beze znaku. Nová pečeť nese název „Obecní úřad v Hroznatíně“ s hroznem.

Novodobá historie

25. listopadu 1895 se v Hroznatíně narodil Ludvík Svoboda, pozdější prezident ČSSR, podrobnější informace zde.

V roce 1909 vznikl neznámým způsobem požár u Františka Večeři č. 11. Stavení shořelo stejně jako kolna v č. 14 a stodoly v č. 9 a 10.

První světová válka způsobila v obci dosti změn, neboť většina mužů byla povolána do boje, odkud se mnozí nevrátili…

Na frontu byli odvedeni:
   • č.p. 1 – Jakub Sláma a synové Josef a František
   • č.p .3 – František Brodský (18-ti letý)
   • č.p. 4 – Jan Dvořáček
   • č.p. 6 – František Mejzlík a syn František
   • č.p. 9 – Jan Trnka a jeho nevlastní bratři Václav, Ludvík a Josef Starovi
   • č.p. 10 – Josef Brodský
   • č.p. 11 – František Večeřa
   • č.p. 12 – František Kudrna a Josef Píša
   • č.p. 13 – Jan Vlček
   • č.p. 14 – Josef a Ludvík Svobodovi
   • č.p. 16 – Josef Komínek
   • č.p. 18 – Jan Večeřa
   • č.p. 20 – Josef Chalupa a bratranec Josef Chalupa
   • č.p. 21 – František Švihálek
   • č.p. 22 – František Nevrkla
   • č.p. 23 – František Pospíšil
   • č.p. 25 – Josef Zeman
   • č.p. 26 – Josef Brodský
   • č.p. 27 – Arnošt Matoušek
   • č.p. 28 – Jan Kotačka
   • č.p. 29 – Josef Chalupa
   • č.p. 30 – Jan Doležal
   • č.p. 32 – František Trnka

Ve válce padli: František Brodský, Jan Dvořáček, Josef Píša, Jan Vlček, Josef Svoboda a Josef Chalupa.

Honitba v obci náležela až do roku 1920 různým velkostatkům. V důsledku pozemkové reformy přešla do držení občanů.

Ve třicátých letech minulého století se v Hroznatíně žilo prostě. Většina obyvatel byla rolníky. V obci byl také kovář František Vrba, stolař František Trnka, kolář Josef Brodský a obuvník Ludvík Starý.

Významnou událostí pro obec byla stavba silnice z Hroznatína do Rudíkova (1925 – 1928), cena stavby byla 80 tisíc korun.

Také se stavěly nové rodinné domky a hospodářská stavení. Asi v roce 1935 si postavili nový domek Zemanovi, dále byla zbudovaná stodola u Kratochvílů, Nejedlů, Večeřů č. 11. V roce 1940 si postavili nový dům Kafkovi.

6. června 1934 byla obec postižena krupobitím, úroda byla téměř zničena.

Mládež v obci se zapojovala do agrárního dorostu nebo do orla a omladiny. Hrálo se divadlo, tancovala se beseda, navštěvovali se slety orelský i sokolský. V obci u Bernatu byla prodejna potravin, zde také bývaly taneční zábavy.

Do obce byla zavedena elektřina. Ruční práce pomalu začínají nahrazovat stroje (mlátičky, žací stroje atd.).

V roce 1937 byl v Brně vysvěcen na kněze P. Josef Hladký.

V roce 1947 byla vybudována silnice v délce cca 3 km směrem na západ od Hroznatína a navázala na silnici Benetice – Bochovice.

Kolem roku 1947 se také započalo se stavbou skupinového vodovodu. Byly vybudovány studny Na Skalnatých a Za Hrobkou.

V roce 1949 bylo založeno JZD, první na bývalém okrese Velké Meziříčí.

V obci se také začalo s nepravidelným promítáním filmů, byla zbudována obecní prádelna a zřízen dětský útulek.

31. prosince 1949 vypukl požár ve stodole u Nejedlů. Požár způsobil devítiletý školák, který si šel do stodoly zakouřit.

Roku 1951 byl v obci založen Sbor dobrovolných hasičů.

I Hroznatín se v roce 1953 nevyhnul násilnému vystěhování rodin sedláků – Slámovi, Mejzlíkovi, Trutnovi a Nejedlovi. Všichni jmenovaní byli vystěhování do Lhotky u Tasova. V roce 1957 se mohly vystěhované rodiny vrátit zpět do Hroznatína.

V roce 1957 se utopil v rybníce pod kravínem školák Pavel Hladký.

Od roku 1960 okres Třebíč. Dříve Hroznatín spadal do okresu Velké Meziříčí.

Od roku 1961 bylo sloučeno JZD Rudíkov s JZD Hroznatín.

V roce 1965 se zabil na motocyklu 22-ti letý Ladislav Pospíšil.

14. června 1964 byla sloučena obec Hroznatín s obcí Rudíkov do jednoho MNV se sídlem v Rudíkově.

30. března 1968 byl zvolen prezidentem arm. gen. Ludvík Svoboda.

26. května1968 se zabil na motocyklu 18-ti letý Jaroslav Skřivánek.

13. prosince 1968 se u hájenky zabil na motocyklu Alois Brodský (41 let).

16. září 1969 navštívil tehdejší prezident Ludvík Svoboda svoji rodnou obec.

6. prosince 1972 se uskutečnil zájezd občanů do Prahy na pozvání tehdejšího prezidenta, který je přijal v prostorách Pražského hradu.

V roce 1972 dokončena rekonstrukce veřejného osvětlení v obcích Hroznatín a Rudíkov.

V roce 1974 bylo v Hroznatíně celkem 15 automobilů.

Dne 6. července 1974 slavil v Rudíkově svoji primiční mši sv. novokněz Josef Večeřa.

1. září 1975 byla otevřena nová škola v Rudíkově; pro zajímavost – několik údajů ze stavby:
   • r. 1965 schválena stavba nové školy v Rudíkově
   • r. 1966 plány na školu vyhotoveny a schváleny, ale stavba znovu odsunuta na rok 1970
   • r. 1972 provedena železná konstrukce a některé betonářské práce na škole
   • r. 1973 prostavěno 7.000.000 Kč
   • r. 1974 prostavěno 5.800.000 Kč
   • celkové náklady na školu: 31.000.000 Kč – stavení investice, 699.700 Kč – vnitřní vybavení

V roce 1975 měla Myslivecká společnost v Rudíkově 21 členů, z toho z Hroznatína bylo osm členů.

V osmdesátých létech si místní občané v rámci akce „Z“ postavili prodejnu smíšeného zboží. Do té doby. Zajížděla do obce pouze pojízdná prodejna (2x týdně).

Dne 20.září 1979 zemřel arm. gen. Ludvík Svoboda.

V roce 1980 byla odhalena pamětní deska na rodném domě arm. gen. Ludvíka Svobody.

V roce 1985 byl otevřeno památník arm. gen. Ludvíka Svobody v jeho rodném domě č. 14.

Po roce 1989, kdy došlo k politickým změnám, se Hroznatín stal opět samostatnou obcí. V roce 1992 byl uzavřen památník arm. gen. Ludvíka Svobody. V roce 2003 byl do obce zaveden plyn. Na návsi byla v roce 2000 instalována nová budova obecního úřadu a v témže roce otevřena nová zvonička. Od roku 2003 je na návsi využíváno nové dětské hřiště.

Náves

Původní náves v Hroznatíně byla zastavěná domky. Celkem zde bydlelo devět rodin. Domky byly malé a nevyhovující, proto po druhé světové válce se náves začala postupně vylidňovat. Švihálkovi č.p. 21, Vrbovi č.p. 3, Kudrnovi č.p. 12 a Brodskovi č.p. 13 si postavili nové domy na konci vsi. Zedníčkovi č.p. 4 se odstěhovali do pohraničí. Bradáčův č.p. 17, byl poslední dům, který byl zbourán na začátku osmdesátých let 20. století. Na návsi zbyl pouze dům Zemanův č.p. 25, který byl na konci dvacátého století opraven a dnes v něm bydlí rodina Švecova.

Bohužel, při demolici jedné z budov došlo k smrtelném úrazu. Dne 3. března 1976 při bourání se vzepřela a vymrštila jedna z kolejnic a smrtelně zranila 21-ti letého Václava Skřivánka a těžce zranila i Jindřicha Veškrnu st..

Svůj zvláštní osud má i kaplička. Původní kaplička byla na začátku 70. let 20. století zbořena s tím, že se začala stavět nová kaple. Téměř hotová kaple však musela být v roce 1973 také zbourána… Zbyly po ní pouze základy, které sloužily jako okraje pískoviště. Nyní na tomto místě stojí nová zvonička, která byla slavnostně otevřena v roce 2000.

Prameny:

  1. P. Augustin Kratochvíl: VLASTIVĚDA MORAVSKÁ, Brno 1907 (1. kapitola)
  2. Kronika obce Hroznatín, Kronika SDH Hroznatín (2. kapitola)
  3. Hynek Jurman: Velkomezeříčsko, SURSUM Tišnov 2001 (1. kapitola)
  4. Jiří Mareček: Rudíkov – Farní kostel sv. Petra a Pavla, 2001
Sdílet